V kuchyni už nezakopáváme aneb schovaný odpadkový koš

Kuchyňka v našem původním bytečku byla opravdu miniaturní. Sotva se v ní dalo otočit. Stůl byl jen pro dva, a i tak jsme se tam těžko vešli. Do skříněk jsme jen taktak nacpali všechny potřeby pro vaření a místo na zabudovaný koš už jsme vyčlenit nemohli. Teda zpětně si říkám, že jsme to nějak udělat měli. Do kuchyně jsme si pořídili krásný, drahý nerezový koš s elegantním designem. Což o to, pěkný opravdu byl. JENŽE! Ten koš se tam prostě nevešel. Nohou jsme ho posouvali od lednice ke stolu a od stolu k potravinové skříni a zase zpátky…a někdy skončil až na chodbě, jelikož v naší kuchyni nebyly dveře. 

Třídíme na čerstvém vzduchu

K tomu navíc i trošku pohodlnější Filip začal pod nátlakem konečně třídit odpad. To, že třídit může každý, se dočtete tady. Co to znamenalo? V našem odpadkovém koši, o který jsem se několikrát málem přizabila, nakonec nekončilo téměř nic. V týdnu skoro nevaříme, obědy máme v práci. Víkendy často trávíme mimo domov. Tudíž zas tak moc odpadků neprodukujeme. No a i to málo ještě třídíme. A protože další koše už opravdu nebylo kam dát, museli jít na balkon. Nejsme kuřáci a na ten malý stařičký balkon bychom jinak snad vůbec nešli. Ani jednomu z nás se na něj nechtělo. Často to končilo tak, že sáčky a papíry tvořily hromádku uvnitř bytu a až když byla přesáhnuta naše únosná mez, tak jsme je odnesli.

Takhle tedy ne!

Asi je vám jasné, že při zařizování současného bytu jsme už mnohem víc přemýšleli nad tím, kam odpadkový koš umístit a jaký vzhled zvolit. Na plné čáře to u nás vyhrály moderní třídící odpadkové koše, které zabudujete do spodní části kuchyňské linky. Nejen, že si o takový koš nenarazíte palec, ale prázdnou podlahu oceníte třeba i při vytírání. Čím méně takovýchto věcí máte, tím rychleji doma uklidíte. 

Boxíky

Za jedněmi dvířky naší nové kuchyně je tedy umístěný propracovaný systém různých nádob a přihrádek. Když to tak řeknu, tak vše je navrženo na míru našemu odpadu. Zkrátka výběr je opravdu bohatý, jak zjistíte například na https://bonio.cz/, a každý si může zvolit podle toho, co všechno třídí a kolik odpadu má. U nás je tím hlavním papír. I potraviny nebo kosmetiku raději než v plastu nakupuji v papíru, pokud je ta možnost. Zvlášť ještě máme přihrádku na ruličky od toaleťáku a plata od vajíček. Ty už totiž do papíru nepatří, nejdou znovu recyklovat. Dáváme je tedy bokem a vozíme je tchýni. Má kotel na tuhá paliva a tohle je pro ni ideální podpal. Další část je určená na plasty. U nás je trochu menší, snažíme se jich produkovat co nejméně. No a nakonec sklo a kov. Jo a ještě ta klasická směs…

Praktické řešení

Musíme říct, že kdybychom věděli, jak pěkně nám to bude fungovat, snažili bychom se nějak podobný systém nacpat už do našeho předchozího domova. Oba jsme tak trochu lenoši, ale tohle je opravdu pohodlné a najednou úplně automaticky třídíme i ten nejmenší papírek. 

Filip proti vermikompostéru

Vlastně poslední věc, kterou doma nemáme jak ukládat, je bioodpad. Jím hodně ovoce a zeleniny a Filipa do toho nenásilně nutím, třeba tak, že se ji snažím propašovat do vařeného jídla. Jenže žádný kontejner na slupky u domu nemáme. Hledala jsem, jaké jsou možnosti, a zjistila, že hodně lidí si dnes do bytu pořizuje designový vermikompostér. Jestli nevíte, co to je, tak v něčem, co vypadá jako luxusní křesílko, se ukrývají žížaly. Nepotřebují nic víc, než zbytky z ovoce a zeleniny. Rády si pochutnají i na papírových kapesníčcích nebo právě ruličkách toaletního papíru. Jenže Filipovi se tenhle nápad ani trochu nelíbí, asi má strach, aby se žížaly nevydávaly po nocích na výlet ☺

Jestli s ním máte zkušenosti, budeme rádi, když nám je napíšete. A taky můžete napsat, jestli i vy máte koupený speciální třídící koš nebo jestli jste vymysleli nějaké domácí řešení! Rádi se vašimi vychytávkami inspirujeme! A informace, jak se zbavit odpadů ve svém životě úplně, najdete třeba tu.